portrét

Bohuslav Fuchs

K přerodu secesního města, ve kterém dějiny plynuly v pomalém tempu monarchie, v moderní metropoli, kde do noci svítí prosklené fasády a rytmus života udávají tramvaje a automobily, výrazně pomohl český architekt a urbanista evropského významu Bohuslav Fuchs. Jeden z předních pionýrů moderního mezinárodního stylu svým mimořádně rozsáhlým dílem zásadně ovlivnil vývoj české architektury. Od roku 1923 natrvalo působil v Brně a postavil zde několik zásadních staveb.

Zemanova kavárna

Roku 1925 vytvořil Bohuslav Fuchs pro Josefa Zemana projekt kavárny, stavby redukované na jednoduché kubické tvary, otevírající se do zeleně parku – první důsledně funkcionalistickou stavbu poválečného Československa. Nový architektonický styl se vyznačoval především čistými liniemi a prosvětlenými interiéry, v nichž technický záměr a funkce kráčejí ruku v ruce s uměním. V Brně našel funkcionalismus neobyčejně široké uplatnění a všechny zdejší stavby jsou nádhernou ukázkou hlavní myšlenky funkcionalismu – že méně je více. | © Simona Ušelová
Podobně jako mnoho jiných funkcionalistických staveb v Brně postihl nešťastný osud také Zemanovu kavárnu. Po znárodnění v roce 1948 zde sídlila mateřská škola, počátkem 60. let pak musela budova ustoupit výstavbě Janáčkova divadla a bylo rozhodnuto o její demolici. Na Zemanovu kavárnu ale Brňané nezapomněli. Počátkem 90. let mladí architekti Zbyněk Pech a Jana Janíková uspořádali happening s názvem Druhé vytýčení Zemanovy kavárny. Tato umělecká provokace byla prvotním impulsem k postavení její repliky a tak od roku 1995 stojí kousek od původního místa věrná kopie stavby, rozšířená o hudební altán, který se nacházel již ve Fuchsově projektu z roku 1925, ale původně nebyl realizován. | © Simona Ušelová

Hotel Avion

Roku 1926 vyrostl v České ulici osmipatrový hotel Avion, kde se Fuchs musel vypořádat s extrémně úzkou parcelou (8 x 34 m). Pro stavbu navrhnul železobetonový skelet, což umožnilo uliční fasádu odlehčit velkými okny a světlým keramickým a opaxitovým obkladem, čímž zároveň docílil nevšedních prostorových efektů v interiérech. Ve vyšších patrech budovy, která směrem vzhůru postupně ustupují, aby nenarušila výšku uliční fronty, se nachází padesát hotelových pokojů a zcela nahoře byl umístěný byt majitele hotelu s terasou. | © Yan Plíhal, AnFas
Hotel Avion se díky konstrukční promyšlenosti a prostorovým efektům stal inspirací pro řadu Fuchsových současníků i následovníků. Od 60. let je budova památkově chráněná, což bohužel nezabránilo devastaci původních interiérů a chátrání stavby. | © Yan Plíhal, AnFas

Moravská banka

Nejvýraznější Fuchsova stavba vyrostla roku 1928 na náměstí Svobody. Na místě bývalého Kounicova paláce vytvořili architekti Ernst Wiesner a Bohuslav Fuchs konstrukčně unikátní budovu Moravské banky, které má obě uliční fasády zavěšené na předsazených stropních deskách. Výsledkem je velice vzdušná fasáda, členěná pouze vertikálami závěsného systému a horizontálami oken.
Budova banky dodnes slouží svému původnímu účelu, i když většina elegantního vnitřního vybavení se bohužel nedochovala. | © Yan Plíhal, AnFas

Nový styl bydlení

V roce 1928 se na nově vybudovaném brněnském Zemském výstavišti uskutečnila Výstava soudobé kultury v Československu, jejíž součástí byla i výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách. Podle návrhů předních domácích architektů vznikla skupina šestnácti rodinných domů, která měla reprezentovat moderní úsporné individuální bydlení a Bohuslav Fuchs vytvořil společně s Jaroslavem Gruntem urbanistický koncept nové kolonie. Sám se také stal autorem trojdomu, který měl nabízet obyvatelům moderně vybavené bydlení za co nejnižší cenu. Velký důraz kladl architekt především na nové pojetí dispozice - např. jasné funkční rozvržení na pracovní kuchyň, odpočinkový obývací prostor a oddělené ložnice určené pouze ke spaní, což v této době nebylo zdaleka samozřejmostí. | © Simona Ušelová
Veřejnost převratné myšlenky nové architektury přijímala ne vždy pozitivně. Zvláště inovativní řešení vnitřních prostor narazilo na nepřipravené publikum a ještě několik měsíců od otevření kolonie nebyl žádný dům prodán. Malé rodinné domy s prostorově omezenou dispozicí pak byly za socialismu využívány jako vícegenerační, což vedlo k řadě přestaveb a výrazných zásahů do původní koncepce staveb. | © Simona Ušelová
Koncem 20. let, kdy byl Bohuslav Fuchs již uznávaným architektem, se rozhodl pro stavbu vlastního rodinného domu. Kladl přitom důraz především na moderní technické vybavení a většina interiéru tak byla vyráběna na míru podle Fuchsova vlastního návrhu. Když v roce 1929 skončilo jeho působení coby hlavního městského architekta, propojil vilu se sousedním domem, kde si zřídil vlastní projekční kancelář. V nedávné době proběhla rekonstrukce domu, která bohužel narušila jeho subtilní eleganci necitlivou výměnou oken a zateplením fasády. | © Simona Ušelová

Nádražní poštovní úřad

Hned vedle secesní budovy hlavního nádraží stojí funkcionalistická nádražní pošta z roku 1938 – Vídeň vedle New Yorku. Ačkoli je ze všech Fuchsových staveb nejvíc na očích, je bohužel také nejzanedbanější. Pod poněkud zašlou fasádou se ale skrývá skvělý projekt, jak už to ostatně bývalo u Fuchsových staveb zvykem. | © Yan Plíhal, AnFas

Učebnice architektury pod širým nebem

Zajímavé brněnské stavby z let 1918-1945 můžete systematicky objevovat díky unikátnímu projektu Brněnský architektonický manuál. Pokud v Brně na chodníku najdete nasprejovanou tuto značku, právě stojíte na některé z architektonických stezek, které nabízejí volně přístupnou databázi čtyř set architektonických objektů s údaji o jejich přesné poloze, památkové ochraně a zpřístupnění pro veřejnost, včetně stručné historie a zajímavých příběhů jejich vzniku. Pomocí interaktivní mapy Brna na stránkách projektu je také možné naplánovat si svoji procházku po jedné z devíti navržených tras, nebo si sestavit svoji vlastní a prostřednictvím mobilního zařízení pak informace o objektu získat přímo v ulicích Brna.