fotoreport

Fasáda, která nemá ve světě obdoby

Dominantou Litomyšle je velký renesanční zámek, který je se svými více než osmi tisíci originálními sgrafity jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v Evropě a dokonalým příkladem středoevropské šlechtické rezidence. Zámek je součástí nedávno revitalizovaného zámeckého návrší, a kromě něj jej tvoří třeba chrám Nalezení sv. kříže, piaristická kolej, zámecký pivovar, konírna, kočárovna nebo také zámecká zahrada.

Význam zámku v Litomyšli byl oficiálně potvrzen v roce 1999, kdy byl celý areál s dochovaným barokním divadlem zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism
Práce na fasádní výzdobě zámku byly zahájeny v roce 1580 a dnes tu napočítáte na osm tisíc sgrafitových psaníček. Od začátku se dodržovala zásada, že jednotlivé motivy se nesmí opakovat. Za autora bývá většinou označován Šimon Vlach, který se na jednom z psaníček zpodobnil v šaškovské čepici a podobiznu doplnil nápisem "Šimon Vlach ztřeštěnej". Najdete ho u oken zámecké kaple a raději si na to vezměte dalekohled.
Většina psaníčkových sgrafit je dnes bohužel nepůvodních. Část z nich zanikla pod barokní omítkou, další část byla následně zničena necitlivými restaurátorskými zásahy počátkem 20. století. | © Simona Ušelová
Při generální rekonstrukci omítek zámku v 70. letech byly chybějící části doplněny podle volné fantazie tehdejších restaurátorů pod vedením sochaře Olbrama Zoubka. Šlo o skupinu umělců, z nichž někteří pro své postoje nesměli volně vystavovat - kromě Zoubka tvořili tehdy milou společenskou součást Litomyšle Václav Boštík, Stanislav Podhrázský, Eva Kmentová nebo Zdeněk Palcr. | z archivu zámku Litomyšl
Práce restaurátorů trvaly sedmnáct let. Olbram Zoubek se v Litomyšli během té doby stihnul podruhé oženit a městu zachoval celoživotní přízeň. Litomyšli také z vděčnosti za jeho náklonnost v předrevoluční době věnoval velkou sbírku svých soch, kterou dnes najdete v galerii ve sklepení zámku. | © Simona Ušelová