Článek

Jakub Krčín a historie rybníkářství v Jižních Čechách

Nebyl prvním zdejším rybníkářem, ale určitě je nejvýznamnějším a nejznámějším. Regent rožmberských panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan proslul jako schopný ekonom usilující tvrdě o zvýšení výnosu rožmberského panství, ale hlavně jako odvážný stavitel rybníka Nevděk (Svět). Proto si již za života vysloužil pověst člověka, který se při realizaci svých záměrů neváhá spolčit se samotným ďáblem.

Na počest Jakuba Krčína se pořádají nejrůznější slavnosti, razí pamětní mince, vydávají známky a v roce 2004 mu byla dokonce odhalena socha na hrázi rybníka Svět.

Rybníky na Třeboňsku nahradily koncem 12. století neprostupné močály a vdechly této nehostinné krajině nový život. Zpočátku jich nebylo mnoho, počátkem 16. století je ale propojila takzvaná Zlatá stoka. Důmyslná síť kanálů přivádějící do rybníků čerstvou vodu z nedaleké Lužnice znamenala průlom. V čerstvé vodě se kaprům - zdejšímu živému zlatu - dařilo a první velký jihočeský rybníkář Josef Štěpánek Netolický tak započal velký třeboňský rybníkářský boom.

Kaprů máme dostatek a opět se nám letos velikej počet ryb pro ty kupce nedostane a pro to samý jest slušný, abyste Vaše Milosti některý rybník přidělati poručiti ráčil.(Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan)

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan v rybníkářství, přesněji řečeno chovu kaprů, vycítil velkou obchodní příležitost. Pod jeho dohledem dokázali tehdejší dělníci pouze s lopatami a rýči ve velice krátkém čase vybudovat neuvěřitelné vodní stavby. Krčína ovšem také provázela pověst bezohledného stavitele, kterému záleželo mnohem víc na svém díle, než na lidech. Jako správce rožmberského majetku byl ale velice úspěšný, a to i přes to, že jeho rybníky nejsou pro chov kaprů z dnešního hlediska příliš vhodné, zejména kvůli přílišné velikosti a hloubce. První výlov rybníka Svět v roce 1574 byl ale znamenitý. Český kapr se vyvážel do celé Evropy a rybníkářství se hned po pivovarnictví stalo druhým nejvýnosnějším hospodářským odvětvím.

© Libor Sváček, archiv CzechTourism

Už za života se o místním regentovi začaly vyprávět tajemné historky. Když potom na sklonku života odešel na sedlčanské panství, které dostal od Rožmberků jako vděk za své dílo, po Třeboňsku se začalo vyprávět, že si ho odnesli čerti do pekla pod Rožmberským rybníkem. Dodnes se v jižních Čechách tradují historky o tom, jak se Krčín za bouřlivých nocí prohání po rožmberské hrázi na pekelném vozíku, nebo jak je při velkých mrazech slyšet, kterak ďábel s Krčínem zapřaženým do pluhu přeorává půdu zabranou poddaným pro stavbu rybníka Svět.

Teorii, že si Krčína odnesli čerti, dnes podporuje také fakt, že se zatím nepodařilo zjistit, kdy zemřel a hlavně kde je uloženo jeho tělo. Náhrobní desku si nechal Jakub Krčín sám zhotovit ještě za svého života prý se bál, že po jeho smrti už by to nikdo neudělal. Výzkum jeho hrobky v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích však ukázal, že je prázdná.

Přestože se tělo Jakuba Krčína nikdy nenašlo a jeho šest dcer o zděděný majetek velice rychle přišlo, zanechal po sobě úctyhodné dílo. Naprosto změnil tvář jihočeské krajiny a významně se podílel na vybudování unikátního vodního systému, který přispěl k zapsání třeboňského kraje do seznamu Biosférických rezervací - velkoplošně chráněného území, vyhlášeného v rámci mezinárodního programu UNESCO.

Vzpoměňte si na velkého stavitele u štedrovečerní večere, nebo si přijeďte vlastního kapra vylovit třeba do Staňkova.