článek

Poruba. Paláce dělnické třídy

Zámky a paláce si stavěla šlechta i bohatí průmyslníci. Po druhé světové válce ale došlo k zásadní třídní proměně, která řečeno s velkou nadsázkou znamenala obzvlášť na Kladensku a Ostravsku, zásadní nobilitaci dělnické třídy. Těžká práce horníků byla nově oceněna a tehdejší ideologové potřebovali dát tuto změnu občas najevo i velmi reprezentativním způsobem. I proto začali v 50. letech minulého století socialističtí inženýři měnit nevelkou obec západně od Ostravy, zmiňovanou již roku 1393, v nejmodernější sídliště tehdejšího Československa a nové centrum Ostravy.

Kostel sv. Mikuláše, druhý nejstarší v Ostravě, stojí v Porubě dodnes. Jeho okolí se však dramaticky proměnilo.
Poruba byla za druhé světové války zásadně poničena. Nejprve získala strohou podobu hornického sídliště z domů seřazených do řad jako vojsko nad údolím říčky Porubky. V 50. letech se ale soudruzi rozhodli, že zde vybudují novou moderní metropoli, která svým významem zastíní mateřskou Ostravu, sevřenou průmyslovými závody a ohrožovanou těžbou uhlí.
Komunistický režim architektům uložil, aby nová výstavba byla na hony vzdálená buržoázním palácům starého centra města, které si před 2. světovou válkou nechaly stavět zámožné rodiny továrníků. | © Yan Plíhal, AnFas
Balustrády, sloupy, pilastry, sgrafitová výzdoba a hlavně sochy pionýrů, dělníků, hutníků a spokojených dětí se staly nedílnou součástí nového městského prostoru. | © Yan Plíhal, AnFas
Procházka Ostravou-Porubou je zážitkem, který rozhodně doporučujeme každému, kdo se zajímá o architekturu. | © Yan Plíhal, AnFas
A jedno heslo nakonec: Z ocele pěstí vzdělání silou hajte svá práva i světa mír! | © Yan Plíhal, AnFas