tip na výlet

Výlety za múzami

S Litomyšlí a okolím je spojeno mnoho významných osobností naší historie a kultury. Narodil se zde Bedřich Smetana, svou stopu tu zanechali Josef Váchal, Bohuslav Martinů, Alois Jirásek, Magdalena Dobromila Rettigová, Julius Mařák, Max Švabinský nebo Božena Němcová. Vydejte se s námi za jejich příběhy a nechte se třeba stejně jako my inspirovat k výletům do krásného okolí.

Zázračné dítě z pivovaru

Na zámku dnes můžete navštívit stálou expozici v rodném bytě jednoho z našich největších skladatelů. | © Simona Ušelová

Na litomyšlském zámku se v budově bývalého pivovaru do zámožné rodiny místního sládka narodil jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů Bedřich Smetana. Světoznámý autor osmi oper a mnoha dalších skladeb platil podobně jako jeho slavnější kolega W. A. Mozart za zázračné dítě. Již v šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s klavírním koncertem a v osmi letech zkomponoval svou první skladbu.

Dnes slavného skladatele připomíná mezinárodní operní festival, který nese jeho jméno – Smetanova Litomyšl, po Pražském jaru druhý nejstarší hudební festival v České republice a jeden z největších pravidelných festivalů klasické hudby v Čechách. Koná se každý rok a v hlavní scénu se vždy promění zámecké nádvoří.

Kufr Maxe Švabinského

Nedaleko Litomyšle na konci vesničky Kozlov stojí nenápadná chaloupka s umělecky pravděpodobně nejcennějším malovaným štítem u nás. Výjev Sv. Václav přijímá dary vymaloval totiž jeden z nejvýznamnějších českých umělců Max Švabinský společně se svými novopečenými švagry v roce své svatby s Elou Vejrychovou, která se stala na dlouhá léta jeho múzou. 

Max s Elou se seznámili na národopisné výstavě a brzy spolu začali jezdit na letní byt do kozlovské chaloupky, která patřila rodině Vejrychových. Velký malíř tu strávil zhruba čtvrt století. Odtud také pochází velká část jeho slavných děl, například Chudý kraj. K mnoha z nich stála modelem právě jeho žena Ela. V podkroví chalupy se dochovala takřka netknutá Švabinského pracovna, takzvaný "kufr", s původním nábytkem a malířskými potřebami z umělcovy pozůstalosti.

Švabinského "kufr" se zachoval takřka beze změny.
Pavel Kappel

Není to žádná velkolepá atrakce, spíš malé místo s bohatou historií a nádherným okolím. Plánujete-li ale cyklo, nebo pěší výlet v okolí Litomyšle, určitě na Kozlov nezapomeňte.

Rodina Vejrychových byla uměnímilovná a Maxovi příbuzní byli nadáni různými talenty. Jeden jeho švagr byl hudebník a druhý malíř. Vejrychovi měli svérázný smysl pro humor a vydávali dokonce vlastní rodinný časopis Kozel, do kterého Max přispíval mj. drobnými karikaturami z rodinného života. Ela Vejrychová byla společensky aktivní a soustřeďovala kolem sebe lidi intelektuálně i múzicky založené. V Kozlově býval Bohuslav Martinů, nebo primárius České filharmonie Stanislav Novák, francouzská klavíristka Blanche Selva, přítelkyně Ely Marie Majerová nebo profesor Zdeněk Nejedlý.

Překrásné okolí Kozlova je turistickým rájem a láká k mnoha výletům. Budete-li chtít dále pokračovat tematicky, můžete od chaloupky Vejrychových vyrazit kolem Pecháčkova statku se Švabinského sgrafitem, alejí Maxe Švabinského na nedaleký Kozlovský kopec k turistické chatě, kterou nechal vybudovat Klub českých turistů a ještě za umělcova života ji na jeho počest také nazval jeho jménem. Z nedávno postavené rozhledny je pak při dobrém počasí krásně vidět Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Kralický Sněžník. 

© Pavel Kappel

Hudební génius z Poličky

© Jaroslav Horák, archiv CzechTourism

Výhled z věže kostela sv. Jakuba v Poličce je úchvatný a útulná světnička, která se ukrývá na samotném vršku s modrými tapetami a vyřezávaným dřevěným nábytkem vypadá, jako by ji někdo opustil teprve před chvilkou. Romantické místo k bydlení, řekli byste. Představte si ale, že byste malou místnost měli sdílet s rodiči a několika sourozenci. Navíc - každý den by vás čekalo sto devadesát dva schodů nahoru a dolů.

Právě zde, za zvuku věžních zvonů, se do početné rodiny místního pověžného narodil světoznámý skladatel Bohuslav Martinů, který zde strávil prvních dvanáct let svého života. A podle slov samotného skladatele může právě neobvyklé místo jeho narození za osobitý charakter jeho hudby. Po celý svůj život se snažil v hudbě znovu objevit přirozený „smysl pro prostor" a „čistotu formy".

Polička jistě stojí za pěkný jednodenní výlet a z Litomyšle to sem máte co by kamenem dohodil ...a zbytek došel. Kromě nově zrekonstruované rodné světničky skladatele se město může pochlubit nejzachovalejším městským opevněním ve střední Evropě s mohutnými hradbami a jedním z nejbohatěji zdobených mariánských sloupů v Čechách. Nedaleko od města se také nachází jeden z nejstarších českých hradů, pověstná „vila českých královen" majestátný Svojanov.

Alois Jirásek

Na počest slavného obyvatele města mají dnes v Litomyšli pod zámkem Jiráskovu ulici se sochou slavného spisovatele. | © Simona Ušelová

V letech 1874 - 1888 v Litomyšli pobýval Alois Jirásek – tehdy mladý svobodný profesor dějepisu a zeměpisu na místním gymnáziu. Během pobytu v Litomyšli se tu seznámil se svou budoucí ženou Márinkou Podhajskou, žil bohatým společenským životem a rád podnikal výlety do okolí.

Po čtrnácti letech opouštěl město nerad. Stalo se inspirací k několika dílům – např. k próze Maloměstské historie, Filosofská historie či hře M. D. Rettigová, v Litomyšli se také odehrává děj pátého dílu jeho nejslavnějšího románu F. L. Věk.

Božena Němcová

Významná česká spisovatelka, a podle některých historiků také první česká feministka, Božena Němcová měla k Litomyšli velice vřelý vztah a během svého života se sem opakovaně vracela.

Její pobyt ve městě připomíná pamětní deska na Smetanově náměstí čp. 27, kde stával dům, ve kterém s celou rodinou pobývala při první návštěvě Litomyšle v letech 1839-1840 a kde se jí narodil druhorozený syn Karel.

Její nejvýznamější návštěvou byla bohužel ta poslední. Tehdy do Litomyšle přijela na pozvání tiskaře Antonína Augusty, který jí přislíbil vydání sebraných spisů a také druhého, přepracovaného vydání Babičky. Bohužel ale její zdraví bylo velice podlomené a zdravotní stav se neustále zhoršoval, takže nebyla schopna plnit podmínky dané smlouvou. Tiskař Augusta jí nakonec přestal platit ubytování i stravování a spisovatelka hladověla a umírala v posledním stadiu rakoviny. V listopadu roku 1861 ji manžel odvezl zpět do Prahy, kde o dva měsíce později zemřela.