článek

Za Wagnerem na Schreckenstein

V Čechách budete asi těžko hledat romantičtější středověkou zříceninu než je Střekov. Hrad byl založen již začátkem 14. století jako královský a původně sloužil k ochraně labské vodní cesty. Jeho německé jméno zní Schreckenstein, tedy něco jako „hrad hrůzy“, a je pravda, že o strašidelné historky tu nikdy nebyla nouze.

Významný německý malíř období romantismu Adrian Ludwig Richter se ve svých dílech opakovaně vracel k motivu hradu Střekova. Roku 1837 vytvořil své nejznámější dílo Přívoz přes Labe pod Střekovem.
Adam Vopička

Nejdřív jsme si teda mysleli, že tu straší ten skladatel Karel Vágner, ale všechno se vysvětlilo. Jen nechápu, jak mohl někdo v tom prostěradle vyšplhat až na ten vedlejší kopec.

Majestátná rozvalina na vysokém skalním ostrohu nad řekou také jako magnet přitahovala od 19. století velké romantické umělce. Byl tu básník Karel Hynek Mácha, němečtí romantičtí malíři Gustav Doerell a Ludwig Adrian Richter a v roce 1842 také skladatel Richard Wagner. Ten se také jako správný „pralovec zážitků“ postaral o asi zatím poslední legendu o strašidle, když se zahalený v bílém prostěradle v měsíčním svitu nejprve promenádoval po zdejších hradbách a pak se v hábitu vydal na nedaleký vrch Vysoký Ostrý. Zážitek ho inspiroval k napsání básně, která se později stala podkladem jeho slavné opery Tannhäuser.

Slavný skladatel tu sice už nestraší, ale říká se, že dostanete-li se sem za deštivého dne, může se stát, že mezi kamennými zdmi uslyšíte nářek ducha utrápené dcery hradního pána. Útlá dívčí postava prý za podobných dní šplhá po tmavém útesu, aby navštívila přízrak svého milého, který prý vypustil duši v hradní hladomorně. Je dobře, že o historce Adam nic nevěděl, když se oblékal do prostěradla. Počasí bylo ideální, pršelo, ale k seznámení s utrápenou milenkou nakonec naštěstí nedošlo.

Skladatel Richard Wagner s režisérem a kolegou fotografem. | © Tomáš Třeštík